Balbutická komunita

[David]

Ahoj..
chtěl bych se s vámi podělit o jeden fígl, který mi doporučil jeden psycholog a logoped v jedné osobě...

Co se týče telefonu: není důvod se bát, je to jenom sluchátko zapojené do elektrického proudu. Tam ty lidi nevidíš. Když si vezmeš telefonní sluchátko a budeš si to denně trénovat jen tak, aniž by jsi nikomu volal, tak se to později změní v tvuj návyk. To znamená, že až budeš nikomu volat např. na nové zaměstnání, tak si to vyoídíš bez jakéhokoliv stresu a zaseknutí.

[Overgrounder]

No, já se to pokouším řešit tak, že před samotným hovorem jen tak držím sluchátko a začnu myslet na zcela jiné věci, než na plánované volání. Vždyť je to tak jednoduché: lidé na druhém konci mne zpravidla neznají a mne tedy muže být srdeene jedno, jestli si mého koktání všimnou. A pokud velmi stojím o to, aby si nevšimli mého problému, pak si položím dlao na boicho a mluvím "do sebe". Bohužel to tady nemohu dost dobře demonstrovat, ale jde o principielni nejjednodušší joginský cvik, totiž odposlech své vlastní zvukové rezonance. Zkusit si to mužete i naneeisto. Položte si dlao vnitřní stranou přesně do míst, kde ucítíte, že tohle místo je správné a zkuste se proměnit v hlasovou linku mezi vašimi ústy a vaší dlaní, která vede nitrem vašeho těla. mluvte pomalu, srozumětelni a dopomoci si mužete třeba tím, že lehce změníte intonaci hlasu. Tak, aby výsledek rezonoval v boiše co nejvíc. A co je nejdůležitější? K-L-I-D!!!!! Vždyť co; nepovede-li se to jednou, neznamená to, že se to nepovede po druhé, po třetí, po tisící. trpělivost a píli. Je to práce jako každá jiná.

[jay]

hm....to zní zajímavě ...vyzkoušim....
telefonování zrovna nevyhledávám..ale když už musim tak mi pomáhá když při tom chodim...po zahradi,po ulici...jde jen o to aby se člověk rozkecal....
začíná to tu ožívat....jen tak dál

[Prox]

taky při telefonování chodím, ale neni to nějak záměrně, je to prostě takovej zvyk..

[Overgrounder]

Jiste, nervozitu clovek podvedome tlumi prave pohybem, v tomto pripade chozenim ci pochazenim sem a tam. Ale prave pri teto cinnosti se zrychli i tep, dech a soustredeni na mnou popsany postup je to tam. Prijmete sve nohy kč klidu, zaujmete polohu vam nejpohodlnejsi (pokud to samozrejme situace dovoluje) a, kdyz to tak reknu, telefonovani si "vychutnejte". Posvette to na okamzik pravdy...

[Darea]

Telfonování je děsně velký problém, bojuji s ním každý den..a vlastně abych řekla pravdu nic nepomáhá tak jak má...samozřejmě je dobrý se v tom telefonu rozkecat,nemyslet tak moc na to...prostě se telefonováním bavit...Ale co je problém největší..nevím jestli to tak má každý člověk...Největší problém je vyslovit své jméno..ostatní slova už se nějak zkorigují,nebo se použije jiné slovo stejného významu..jenomže co udělat když ze sebe nemužete vymáčknout své jméno? To už je potom pruser..jediné co opravdu pomáhá je nadopovat se prothazinem...což je lék na uklidnění, nebo tedy respektive na alergie, když si vezmu 3 můžu vést 2 hodinou přednášku před plnou aulou a ani jednou se neseknu.

[charlie_k]

Jo říct svoje jméno to je asi největší problém koktavých, to prostě nejde nějak obejít, nahradit to slovem podobného významu. Bohužel s tím mám problémy také, při telefonování obzvlášť.

[Trucker.David]

Tak já někdy musím to představení se vypustit protože by mi to asi položili za tu dobu než bych se vymáčkl a když tak se na jméno zeptají oni

[Overgrounder]

No, mne pomaha, kdyz se pred tim pekne rozdejcham a zacnu mluvit pomalu, poslouchaje pri tom svůj hlas, nikoli obsah toho, co rika. "Dobry den, pane Vomáeko, u telefonu je Ten a Ten, spolecnost Ta a Ta" Cim mluvim dele, tim ziskavam vetsi jistotu a pri vysloveni jmena prijmeni, ktere zacina na "G", uz jsem uplne v pohode, protoze pred tim reknu krestni a v navaznosti na sebe to uz jde. A kdyz nekdo vola mne, tak se prizpůsoběm situaci. Nekdy dovedu rict jen "prosim", jindy "halo", zkratka jak kdy.

[Fuga]

Jo, souhlasim s Overgrounderem, telefonovat jsem přímo nenáviděl, posledních několik let jsem si vypistoval podobnou šablonu, ja to popisuje OG. prostě začít hodně pomalu, by? mi maj lidi za retardovanýho (což.....možná nejni daleko od pravdy ), ale neva. Už s tím problém skoro nemám, jestli můžu radit, dámy prominou, vyserte na okolí, prostě tam zavolejte, i když budete rozklepaný jak ratlíci, ono to pujde a bude se to zlepšovat. někdy to nebude 100% plynulá mluva a pokud vám ten telefonista neno i někdo jinej bude naznaeovat že jako....jak to mluví (ještě se mi nestalo), pošlete ho - dámy opět pardon - rovnou do prdele. minimálně se vám uleví.

[Fuga]

Jo a při přijímání hovoru ? Se představuju pomalu celým jménem a tím mám nejhorší za sebou a můžu kecat - teda v rámci možností - nejsem zas nějakej zdatnej rétor - do aleluja! . Lidi o tom moc nevidí, je třeba je vychovávat, podobně jako v souvislosti s kouoením nebo jízdou v MHD .

[Martin]

čest lidi,telefonování mi dělá celkem dost velký problém,ale ten největší problém mám,když mám mluvit přes telefon s někým koho neznám,nebo někam ohledně něčeho na vyoízení.mluvit přest telefon s osbou kterou znám je celkem v pohodě,snažím se mluvit pomalu a soustředit se na výslovnost,ale právě u hovoru s neznámými osobami jsem nervozní a koktám daleko více,takže se setkávám i s tím,že než stačím vůbec něco říct,tak mi ten ta či ten dotyčný položí a na mojí sebeduvěře mi to moc nepřidá,spíše naopak.Snažím se to řešit,ale není to jednuduché.přeji všem ,ať se vám telefonuje lépe.Ahoj

[stoupa]

během pobytu v Žitný mi bylo doporučeno si hovor klidně předpřipravit a x-krát odříkat. Pomáhá mi to tak z 50% - záleží na náladě azda jsem roztržitej nebo uvolněnej. někdy telefon jde a někdy prostě vůbec.

[Nitrox]

No ja se snazim telefonovani vyhybat jako cert krizi.Uz to tady bylo napsano,dela mi probleblem mluvit s nekym koho neznam,coz je docela paradox,protoze tim by to melo byt snazsi,ale opak je pravdou.Proto v takovem pripade volim radeji osobni kontakt a ten mi vetsinou nedela prekvapive problem,jasne tu a tam se zakoktani stejne nevyhnu,la eje to rozhodne lepsi nez po telefonu

[Rasťo - Prešov]