Balbutická komunita

[faharanik]

Někdo tu psal o fíglu, mluvení do sluchátka naprázdno. To je všechno hezký, akorát že já mám takovou věc, že koktám, když "vím, že tam někdo je." Když to nevím, prostě kecám sám se sebou, a to mi jde. Uvěřit tomu, že tam nikdo nejni nebo že se se mnou zrovna nikdo nebaví - popřít smyslama vnímanou existenci někoho jinýho -, to prostě neumím. ;) Nějak se potřebuju zbavit strachu z lidí, páč to je má příčina.

[Pajaaa]

Telefonování - horor !! Tak bych to nazvala já, pokud mi někdo telefonuje, tak se během deseti vteřin jakž takž rozmluvím a již na svůj problém nemyslím, takže je řeč lepší, ale když někomu telefonuji já ( a že se tomu snažím všemožně vyhýbat ), tak je to pro mě hrozný stres.

Přesně jak tady již někdo řekl, cítím škrcení, nemůžu ze sebe téměř nic dostat. Ano je to všechno o psychice, ale zatím s tím neumím bojovat.

Nicméně jsem přišla na jeden fígl, který ale musím nějakým způsobem doladit a věřím, že si nějak pomůžeme - napadlo mě totiž si hovor předpřipravit na diktafon a pak tuto nahrávku vpustit do hovoru, takže se vyhneme tomu nejhoršímu, co nás může čekat.

Nicméně občas dochází k rušení a v nahrávce se objevuje známé šumění a rušení, nevím jak tento problém vyřešit, takže jsem tuto metodu použila asi jenom pětkrát....

[zdendaobratle]

[adam]

Dívám se, že pomoc s diktafonem zkoušela i Pajaaa

Z ničeho nic jsem musel v práci začít řešit věci po telefonu, což jsem myslel, že nejdříve nezvládnu. Koupil jsme si kvalitní diktafon Sony (cca 1000 Kč), který umí věrně nahrát a přehrát hlasové nahrávky. Takže když se nahrává v tiché místnosti, tak takřka nejde poznat rozdíl mezi mluvením a záznamem.

No a bylo téměř vyhráno Stačilo mi, když jsme si nahrál úplně první slova rozhovoru, tedy - přestavení, odkud jsem a proč volám. Naštěstí rozhovory nebyly nijak dlouhé, nebo složité, takže to vypadalo víceméně takhle:

Volaný: Novák, prosím!
Já - diktafon: Dobrý den, tady Adam, Firma XYZ já vám volám ohledně e-mailu, který jsem vám psal před týdnem!
Volaný: Jasně, vím, e-mail jsem četl, ale nestačil jsem vám na něj odpovědět.
Já: Ok, napište mi tedy prosím dnes, potřebuji vaší odpověď k bodům v e-mailu, abychom mohli dále pokračovat v projektu.
....

Nejtěžší byl pro mě začátek hovoru, který když odpadl, tak to docela šlo. A když jsem se občas fakt zasekl, třeba na 1-3 sec, tak jsem následně řekl "halóóó" a hrál to na to, že mi vypadl signál

Snad to někomu pomůže

[gogo]

Tady je vidět jak náš mozek musí pracovat daleko více než mozek zdravého člověka. My i při té největší blbosti jako je např. telefonování musíme dopředu plánovat, vymýšlet strategie a když se to povede, tak je to zasloužená odměna vítězství D A taky nesnáším lidi co my neodpovídají na emaily a já pak musím volat, nejradši bych je zabil. Jako byl můj vedoucí práce, který mi říkal, že emaily nečte, ať mu volám, jenže to měl smůlu, psal jsem mu emaily a to tak dlouho dokud neodpověděl, pak se mi pomstil v ohodnocení práce, kdy mi dal ze spolupráce s vedoucím práce špatnou známku

[Mojžíš 2]

Taky nesnáším lidi co mají mail a čekají, že jim zavolám. Řešil jsem to zrovna dneska. A nezavolal jsem. Teda hlavně kvůli kreditu. Nějak jsem neměl svůj mluvící den a asi bych provolal celkem dost. Takže když pán nemůže odepsat, tak já jsem koupil zboží za 1500 od toho, komu to problém nedělá!

[gogo]

A dobře jsi udělal, nebudeme podporovat líné lidi, co neodepisují na textové zprávy!!! :D