Balbutická komunita

[Gilly]

Protože hodně lidí začne koktat už v době kdy začne vůbec mluvit, tak mě napadla taková teorie, a tou je chování někoho z rodičů, jak se říká "jako generál". Možná i to malé dítě vycítí následky "nesprávné mluvy" a už tam začíná ten strach z projevení se.

A tak se chci zeptat, jak jste na tom s rodiči vy kdo jste se s tím "narodili"? Nebyl v rodině někdo před kým jste se báli vyjádřit?

[missha]

Ak sa mozem vyjadrit za seba tak u mna tento problem urcite nebol pretoze s rodicmi mam v pohode vztah, ziadny strach vyjadrovat sa pred nimi aj ked je pravda, ze ked si porovnam rozpravanie s kamaratmi, s cudzimi ludmi a s rodinou... tak doma sa mi rozprava najtahsie...

[Cufi]

Koktání není nemoc...

[jay]

Samozřejmě, že koktání je nemoc...

[Peťa]

[Cufi]

Samozřejmě, že koktání není nemoc chřipka či angína je nemoc, koktání ne !

[jay]

[Peťa]

Leda tak číslama. Já jsem u doktora taky jako K500 - Crohnova choroba a u psychologa pod sociální fobií, i když strach z lidí nemám. Akorát nevím pod jakým číslem mě vede.

[Fuga]

Je možné, že u někoho toto hraje roli, u jiného ne - začne koktat v pěti letech, kdy už 2 roky mluví....

Mě nepomohlo nimrání se v minulosti, ani přemítání nad tím zda je to nemoc či ne (a že jsem obé svého času taky provozoval....), ale např. Fraserova kniha Svépomocný program při koktavosti, prostřednictvím tam uvedených metod jsem, a - to dávám za pravdu - nabýval řečového i osobnostního sebevědomí vč. znecitlivění vůči okolí - serte na to jak vás ostatní vnímaj - je to jen vaše projekce vašeho vidění světa - není to lehký, ale dá se to změnit.

[jay]

[Cufi]

já koktám celej život a rozhodně nemocnej nejsem...jak se tu řeší například invalidní důchod...nevím, u mě blbost...celej život se snažím zapadnout do kolektivu a měl bych na koktání brát invalidní...blbost...nemocnej nejsem...JEN KOKTÁM !!!!

[Gilly]

Mě je teda celkem putna jestli je to vada, nemoc, nebo co to teda vlastně mám. Asi jsem to napsala špatně a tak jste četli jenom ke slovu "nemoc" a konec, takže jestli jsem se některých koktálků dotkla, tak se omlouvám

Jenom mě tak napadlo, jestli to není způsobené právě tím strachem vyjádřit se. I to malé dítě ještě než vůbec začne mluvit možná vnímá dost věcí a možná vidí právě i ta rizika "nesprávného mluvení".
Já jsem třeba nikdy nesměla říkat co si myslím, protože byl hned kravál a dusno. Dodneška se učím nebát se vyjádřit svůj názor, protože ten nepříjemný pocit tam pořád trochu je.

Fuga: Díky za tip, ta knížka "Svépomocný program při koktavosti" je moc dobrá

[juro92]

Ťažko povedať či ide o chorobu , ja si myslím že je to celé v psychike človeka, ja sa bojím že sa znovu zakoktám a potom sa aj naozaj zakoktám, ide oto že riešime to že ako to povieme a nie že čo povieme. Určite ide aj o mechanickép chyby zlá praca s dychom a pod... ale hlavne to je v psychike, lebo sa bojíme. Ja sa snažím už nejaký ten čas myslieť nato čo hovorím namiesto toho ako, a sem tam to pomôže

[juro92]