Balbutická komunita

[aksicek]

Ahojky, jsem tady nova, tak me snad omluvite za pripadne chybne kroky...Seznamila jsem se s moc fajn klukem, je nam spolu fajn, ale trapi ho, ze kokta...me to vubec nevadi a snazim se mu to davat najevo...Kokta od svych 3 let a rikal, ze lekari si s nim nevi rady...je moc statecny, ma takovou zajimavou pomucku - ma v neustale v uchu sluchatko, ve kterem mu hraje rytmicka hudba, a moc mu to pomaha, kdyz tu hudbu posloucha, skoro vubec nezadrhava, ale jakmile si ho sunda, treba i na chvilicku, je to horsi...dneska se poprve stalo, ze nebyl schopny dorict vetu...moc me to mrzelo, za neho, byl s toho strasne smutny...Nikdy jsem neznala nikoho s temito potizemi, takze nemam vubec zadne zkusenosti, jak se v takovych chvilich zachovat...Prosim vas o radu, jak se v takovych chvilich mam chovat? Jak se tvarit? Snazim se mu davat najevo, ze se tim nemusi trapit, ze mi to nevadi, ale asi se u toho tvarim jako nejvetsi blboun, protoze je mi ho hrozne lito a nevim, jesli se v tu chvili nepripada spatne, ze ho lituji...Mam to treba spise jakoby ignorovat, nebo co je pro vas v takove chvili nejprijemnejsi, aby ten druhy delal nebo jak se zachoval...Chapu, ze je asi hodne individualni, ale nevim si rady a byla bych moc vdecna za kazdou radu. Dekuji

[balbus]

Zkušenost, kterou si prožila není příjemná. Potkala asi každého, kdo se setkal s koktavým. Lidé pociťují lítost. Samotná lítost nepomůže. Je důležité s přítelem o jeho problému hovořit. Ne se před ním schovávat. Z vlastní hluboké několikaleté (stále trvající) koktavosti vím, že ustoupit před problémem není řešení. Samozřejmě je lehčí se spokojit s tím, že to nebudu komentovat - nepomůže to tobě, ani jemu. Začal bych pomalu, ale intenzivně přítele "zpracovávat" Jak si psala je to velice individuální oblast, ale dá se vyřešit (sluchátko v uchu je poměrně účinné). Z mého úhlu pohledu bych u lékaře pomoc nehledal, spíše, tak psychologa. Co je však nejdůležitější - neústálá práce na sobě. Doufám, že ti můj názor aspoň trochu pomohl. Pochop, že jednoznačně odpovědět nelze.

[jirrka8]

Ahoj, mohu ti odpovědět tak, jak by jsem chtěl já aby si reagoval na mne. Ignorování je pro mne nepříjemná reakce. Mnohem radši by jsem byl, kdyby si normálně reagovala na to, co jsem řekl, ne na to jak jsem to řekl. Případě by mi bylo příjemné, kdyby si se mi podívala do očí krásně se usmála, případně lehce vzala za ruku.

Vyhýbání se tomuto problému myslím ničemu nepomůže, naopak nejspíše povede k rozchodu. Myslím, že tvá reakce, kdy mu dáváš najevo, že ti to nevadí je správná. Jde o to, aby věděl, že ty o jeho problémech víš a přesto ho máš ráda a není ti nepříjemné s ním hovořit. Přeji hodně štěstí!

[aksicek]

Prave tak se snazim v takovych chvili chovat...nezname se jeste natolik dobre, abychom to nejak vice probirali, ale myslim, ze se ho na to zkusim nenasilnou formou zeptat....Moc vam dekuji za rady, moc jste mi pomohli.

[scholle]

zalezi jak to bere on, ja ti muzu rict jak to vetsinou resim ja, takhle s kamosema. kdyz neco nemuzu dorict, tak me pomuze jakoby prejit do srandy, ze ten druhej zacne hadat co chci dorict a kdyz se trefi tak to zopakuju anebo se natolik odlehci situace ze to reknu.

ufff no sorry ani psat moc neumim, snad se to da pochopit.

no rozhodne me nepomuze kdyz na me koukaj a cekaj na slovo... radsi mam kdyz je to pobavi a tak nadhodi "no davej davej"

ale chapu ze nekoho by se to mohlo dotknout, jako vysmech, tak opatrne...

aby to se mnou nekdo probiral by me moc nepomohlo. staci kdyz to lidi vi.

[David84]

Ahoj, tak mne by pomohlo si o tom promluvit. Podvedomne mam tendenci koktani pred druhymi skryvat a mam strach (v dost pripadech by se dalo rict, ze iracionalni) z toho, ze se zakoktam. A cim vic to delam, tim je mluveni horsi - podari se skryt par zakoktani, ale pri dlouhodobem mluveni je vysledek vzdycky horsi. Je fakt tezke se toho vedomne zbavit a mne pomuze si o tom promluvit, mit pred druhym ohledne koktani co nejmene zabran. Takze myslim, ze neni dobre to uplne ignorovat.

No, je pravda, ze tohle je pro nas citlive tema - vetsina balbutiku svoje koktani asi chte nebo nechte sami v sobe dost resi. Nekdy se nas muze dotknout, kdyz ziskame pocit, ze se ostatni vic soustredi na to, jak mluvime, nez co rikame. Dalsi vec je, ze pro ne-balbutiky je koktani dost tezko predstavitelne a o koktani maji hodne zjednodnodusene a predstavy. Takze doporucuju zpocatku spis se ptat a poslouchat, nez hned zkouset davat zarucene rady - cimz nemyslim nezkouset to spolecne resit. Koktavost se zlepsovat urcite da..

[Mike]

Tak ja taky prispeju...
Sel jsem s holkou na prochazku. Nevim, jestli to slo nazvat rande, ale mel jsem o ni zajem. Prekvapila me jeji reakce na moje koktani. Zpocatku ji to prislo smesne, omlouvala se, ze ji to rozesmiva, ale pozdeji se me zacala ptat na to, jake to je, kdyz koktam, na co myslim, kdyz nemuzu neco rict a tak... A to me prekvapilo. Nikdo se me na takove veci nikdy nezeptal a me to prislo jako super, ze se o to zajima. Nekoho to muze urazit, ale pro me bylo prijemne se o tom bavit. Ikdyz z toho zadny vztah nebyl... Ale taky to je moznost, jak se bavit o problemu s balbutikem.