Balbutická komunita

[zoranka]

[gogo]

Asi taky nejsem normální

[tereez]

Kluci klídek. Jednoduše se vyprdněte na holky, které začnou negativně zkoumat vaši řeč. jsou hloupé, nezkušené ... To samé dělám já s klukama. Ikdyž se mi stalo zatím jen jednou, že mi jeden 27letý kluk napsal po prvním rande SMS, že jsem "kokta", no byla jsem v šoku. Potom z něj vylezlo, že to napsal proto, protože jsem o něj dál neměla zájem. Další kluk, 26letý mi řekl na discotéce, že by nikdy nemohl mít holku, která má poruchu řeči (tento kluk je teď mým dobrým kamarádem). Nikdy se mi nestalo, že bych před rande měla stres ohledně mé řeči, je to pro mě lepší než např: vyřizování po úřadech telefonování s cizími lidmi. Lepší je si s klukem chvíli chatovat, psát a potom se sejít. Nejlepší je myslet "pozitivně", tzn. nepřipouštet si koktání samotné a představovat si v mysli jak voláme, mluvíme, komunikujeme perfektně a plynuje ... aneb Vše co žijeme, vzniklo předtím v hlavě !!! Doporučuji taktéž shlédnout film/dokument Tajemství ( The Secret ), ten mě strašně motivoval a moje řeč je den odedne lepší ... protože já vlastně nezadrhávám, ale mluvím plynule. Vše je v hlavě !!!
_________________
facebook: Teri Břečková
tel. +420 720 534 019
e-mail: teri.heart@seznam.cz

[koktal]

Taky bych potřeboval poradit s jednou holčinou. Líbí se mi jedna ze školy. denně jí vidím v jídelně. Skoro pokaždý ji pozoruju. Jednou si mě všimla (ale to už je docela dávno).

Kluci mi říkají ať jdu za ní. Někdy tam sedí i sama (nevim proč asi kamarádky zrovna chybějí).

Já bych šel za ní hrozně rád. Jenomže strašně koktám a dokážu si přestavit jak by to dopadlo. Chtěl bych jí říct ahoj (Ale protože koktám, tak by to vypadalo, že podlouhým koukání na ní by ze mě vyšlo jen aaaaaaaaaaaaaahoj) To by mi určitě hned řekla ne.

Tak jsem myslel, že bych jí napsal krátkej vzkaz.
Něco jako:
Ahoj, Každý den se těším až tě tu zase uvidím. Stačí tě jen uvidět a hned mám hezčí den. Líbíš se mi a chtěl bych tě někam pozvat. Šla by jsi třeba do kina? Nebo bych ti mohl vynahradit večeří dnešní oběd, který za moc nestál.

Já bych to opravdu ze sebe nedostal, kdybych měl přijít k ní a říct něco. Vím, že není úplně ideální psát vzkaz, ale berte to tak, že mám v tomhle docela handicap.

[zoranka]

Klidně jí napiš, alespoň si bude moci v klidu všechno rozmyslet (aspoň já bych to ocenila víc, než když na mě někdo vybafne).

[koktal]

[TaRa]

[Heens]

Asi jako kazdej si mysli, ze je na tom nejhur, dokud nenajde stejny lidi.. a jak ted zjistuju, tak prece jen na tom nejsem tak zle

[Mike92]

Ano přesně tak u mě to je taky hlavně hlavě když mám čistou hlavu moje řeč je prakticky bezchybná jakmile ale mám v hlavě chaos ze všeho okolo mě řeč se horší no

[Pajaaa]

Nazdárek koktající, jsem ráda, že jsem náhodou narazila na tuto komunitu a ráda bych se stala její součástí.

Sama bych muže nikdy neoslovila, ono se to nejspíš ani nehodí, ale je to asi jako poprosit neznámého člověka na ulici o cokoliv - ať už je to o vysvětlení cesty či něčeho obdobného - takže nemyslitelná situace pro nás koktající. I když bych si větu, kterou bych chtěla říct třicetkrát řekla v hlavě ( a že se to děje často ), tak ve finále je skutečnost uplně jiná.

Takže pokud někoho oslovit, tak proč ne po internetu, je teď tolik možností.

Já se popravdě vždycky děsím toho, když mě někdo někde osloví, už kvůli tomu, že s cizími lidmi nerada mluvím a cokoliv řeším.

Ano přiznávám se, i ve svých 24 letech po vystudované vysoké škole z toho mám strach.

Mohu všechny koktající hledající lásku uklidnit, pokud nejste nějací nafoukaní hlupáčci ( což určitě nejste ), tak si Vás ta pravá najde sama ! Nejlepší fáze vztahu bude ta, když se jí přiznáte s vaším handicapem a budete schopni o něm mluvit ( ano ona si toho samozřejmě všimne ), ale toto je pro nás balbutiky tak moc intimní věc, někomu o tomto problému opravdu říct a někdy si i pořádně pobrečet..

Mě tento handicap trápí denně, jsem věčně z něčeho vystresovaná, takže se to mnohdy dost projeví i v řeči...

Ráda si tady s Vámi o čemkoliv popovídám a ráda se svěřím a jestli jakkoliv budu moct, tak moc ráda pomůžu .

Pája

[Lenaaa]

Ahoj Pájo, chtěla jsem se tě zeptat, jestli ti dělalo koktání hodně problémy během studia VŠ, třeba u ústních zkoušek, obhajoby diplomky apod...? A jestli ano, nemáš nějakou radu, jak se tolik nestresovat před zkouškami, aby byl člověk pak schopný ze sebe vůbec něco dostat?

[Michal92]

Ahoj taky jsem dá se říct Balbutik ae mám to spíše psychické rýzu když jsem v pohodě vyrovnaný řeč je takřka bez chyby a naopak a s holkama některým holkám to nevadí a ty ostatní si zvyknou stačí si jen věřit jinak jestli se někdo opravdu bojí někoho někdy večer oslovit alkohol v přiměřené míře pomáhá znám z vlaszní zkušenosti ae né že bych pil pořád jinak rád bych poznal lidi známích mám hodně ale chce to kteří tohle vše zažívají at už více nebo méně jako já

[kolioko]

[e-werk]

Lenaaa: omlouvám se, že odpovídám místo uživatelky Pajaaa, ale zrovna minulý rok jsem úspěšně dokončil bc. studium na VŠ. Je mi 24 a koktám prakticky od svých 7 let - paradoxem toho všeho je, že jsem koktat začal po několika návštěvách logopedie, kdy byla snaha o naučení zpropadené hlásky 'R'.... Inu, dalších několik desítek hodin na logopedii nepomohlo ani moji výslovnosti 'R', ani mé koktavosti.

Co se týče samotného studia na VŠ - mnoho lidí, co na VŠ teprve nastoupí a ví, že koktají si říkají, že to bude něco hrozného, něco nepředstavitelného pro psychickou zátěž člověka - všechny ty ústní zkoušky, daleko více komunikace přímo s lidmi co mají dva tituly před jménem a tři za jménem - budu se cítit trapně....samotné VŠ studium je přece někdy těžké a ještě k tomu zvládat nekoktat? To je přece nemožné! Uvažoval jsem zezačátku stejně....

Předně bych chtěl zejména zdůraznit, že všichni ti pedagogové s tituly doc. Ing., PhD. jsou taktéž pouze lidé - lidé jako já nebo ty, kteří pouze strávili na VŠ delší čas. Kupříkladu hned v prvním semestru nám několik doktorandů, ale i starších cvičících nabízelo tykání.... Potom je skvělá situace, když člověk v hospodě potká docenta z přednášky a začne sním klábosit o běžných věcech z normálního "neakademického" života (kdo by to byl býval řekl, že pan docent, taky rád hraje kulečník ?). Vědět toto neuvěřitelně sníží to psychické vypětí. Upřímně, čím na té škole jsem déle, tím více poznávám, jak jsou tito lidé vlastně úplně, ale úplně běžní a že ani já jim nejsem tak vzdálen jak jsem si zezačátku myslel....

Ke zkouškám - z vlastního pozorování mohu říct, že minimálně v mém případě je celý komplex toho koktání řízen podvědomím - tedy něco co člověk nemůže absolutně řídit, či kontrolovat (podobně jako třeba chod vlastního srdce nebo dýchání). V mém případě to funguje přibližně následovně - pokud jdu na nějakou ústní zkoušku, na kterou jsem se aspoň trochu kouknul, pak se stává, že se opravdu místy zakoktám (zejména u "těžších" slov pro koktající - slova začínající na pr-, kr-, kd-, tr- atd...), ale většinou je to opravdu v rámci "tolerance" a nějaká sekundová pauza ve výkladu nikomu nevadí.
Když, ale jdu na zkoušku, kde předem vím, že umím minimum toho, co jsem umět měl, pak je to komplikovanější - některým slovům se přímo vyhýbám a hledám za ně "vyslovitelné" alternativy (vím, není to adekvátní postup, ale v dané situaci neexistuje lepší způsob jak se domluvit).
Proti tomu, když jdu na nějakou zkoušku, kde vím, že jsem natolik nadrcený, že mě nemůže zkoušející dostat, ani kdyby mu v ten den spadl na auto strom, dům vyplavila voda a zůstal 3 hodiny viset ve výtahu, tak se nezakoktám ani kdybych cíleně chtěl!
Proto říkám, že to je hodně individuální, ale celkově vzato se ústní zkoušky zvládnout dají bez toho, aniž by se člověk cítil nějak... poníženě .

Myslel jsem si, že úplně jiná liga budou prezentace - až při reálně první, kdy člověk mluví před ostatními spolužáky třeba u projektoru jsem zjistil, že tomu tak vůbec není. Pokud je před tebou 50 lidí v posluchárně vůči kterým máš mluvit, tak najednou přijdeš na kouzlo přednášení - je třeba mluvit sakra hlasitě a ouha - ono se to koktání při větší hlasitosti řeči vytrácí.... Takže prezentace taky docela v pohodě
Za ty 4 roky studia musím říct, že největší problém s koktáním jsem měl u státnic - člověk je pod totálním stresem. U prezentace před státnicovou komisí jsem koktal ratem snad co zásek na každé tři slova... Na druhou stranu musím říct, že ti lidé co jsou u SZZ v komisi jsou na podobné věci zvyklí (ono vlastně často koktá pod velkým stresem i člověk, co s normální řečí problém nemá) a zejména - chovali se naprosto profesionálně... Žádné opravování špatně vyslovených slov, nebo záseků, či snad zesměšňování u SZZ nehrozí...

Čili suma sumárum ANO, VŠ se dá vystudovat i s tímto problémem (nechtěl jsem napsat handicapem, protože lidé mají daleko větší problémy, které skutečnými handicapy jsou... )

[gogo]

Nemůžu souhlasit s tím, že to není handicap, myslím, že se na to každý balbutik dívá jinak a myslím, že podle toho co jsi psal na tom zase nejsi s řečí tak špatně, ale v porovnání s těžkými balbutiky to podle mého názoru handicap je a to dost velký Ale nebo jsi chtěl jen náš problém zlehčit a dodat odvahu a já jsem jí tím svým příspěvkem teď zkazil