Balbutická komunita

[Kateřina Horváthová]

Ahojte všichni, kteří navštivujete tyto stránky. Já sama problémy s řečí nemám, ale dělám tak trochu do oboru (logopedie). Zajímalo by mi, jaké máte zkušenosti s Foniatrickou klinikou v Žitné, pomohli vám tam? jak dlouhý byl efekt? co se vám tam líbilo a co naopak chybělo?doporučili byste to ostatním lidem s podobným problémem?
Díky moc za případné odpovědě Káča

[Lukas ...]

No do Žitný jsem chodil asi dva roky a to nejdřív k prof. Lašťovkovi a pak k dr. Fišerový. celkově to hodnotím docela kladni; po dobu co jsem tam chodil jsem mluvil líp, ale to jsem tim cvičením vinoval hodně času. Největší pokrok se dostavil úplně na konci mýho docházení, když jsem chodil k dr. Fišerový, mluvil jsem dobře, sem tam jsem něco oek se zpožděním nebo napodruhý, ale mluvil jsem úplně normálně. No tak jsem byl "vyléčen", že už je to všechno ok (což fakt v tý době bylo), no a že už nemám chodit. Pak jsem přestal dělat ty cvičení, číst nahlas atd. a za 14 dní jsem na tom byl jako dva roky předtim. Pak jsem se tak rok tváoil, že nekoktám, i když jsem koktal stejně jako dřív; no a též začínám bojovat znova.... Tak mně tak napadá, jestli bych tam neměl začít zase chodit .

[stoupa]

jám mám naplánovaný misíení pobyt v Žitný .. tak jsem zvidav, zkusit to musím, jinak bych se musel oznaeit za vola

[Lenka]

Do Žitný jsem docházela jako malá holka k doktorovi Vrš?alovi, nevím jestli tam vůbec ještě pracuje. Ten mi pomohl úplně nejvíce. hodně se mi to zlepšilo a vlastně mluvím úplně normálně, ale musím pořád používat ty techniky, které mi tenkrát naučil (to je asi před 20 lety), dýchání, nechtít říct všechno hned - prostě v klídku a pomalu. daří se mi to, ale když mluvím ve stresu nebo chci to říct rychle, tak se zadrhnu. prostě musím se pořád kontrolovat.
_________________
Lenka

[Chachlt]

V žitné jsem byl jako dítě před 17 lety. Vím to přesně, protože hned potom 17.listopadu zmlátili STBáci na národní studenty.Strávil jsem v žitné 4 týdny s víkendama doma.Nepamatuju si už jména. Jen vím, že se má koktavost velmi výrazně zlepšila. Snad i proto, že jsem peelivi dělal všechna cvičení, abych už tam nebyl... Zavoete někam dítě na měsíc.... No ale zlepšilo se to hodně. Dnes mám po VŠ, pracuju, asi docela úspěšně (technik) a i přednáším na konferencích. Poprvé před přednáškou jsem div nevylít z kuže strachy - měl jsem to perfektni připravené, asi 20 x jsem si to předtím každý den (jednou) přeříkával a výsledek byl perfektní. Lidi říkali, že mne obdivují, jak to dokážu nacvičit, že by vůbec nic nic nepoznali. Jenže postupem času už taky nemám čas věnovat tolik času přípravám,eili mé oeeniní před lidma se už trošku zhoršilo. Ale pochopil jsem, že je to fakt jedno. Hlavní je co člověk říká. Že semtam zakoktá nevadí. Asi proto to už moc neřeším - pracuju myslím úspěšně a někdy jsem od někoho nepocítil cokoli, že bych snad něco neměl, nebo nedělal jak mám a tak. nicméně, před každým vysoupením před lidma, nebo na poradi jsem nervózní. Celkem se divím lidem, co nekoktají a bojí se mluvit před lidma. Co pak máme říkat my koktaví ) Ale to už jsem asi trochu odbočil.

[Rhett]

Díky. Mám podobnou zkušenost (také jsem prožil 17. listopad 1989 při "léeebném pobytu" na logopedické klinice). včera jsem si mohl vyzkoušet, jaké to je mluvit před šesti sty lidmi. No, v prvním okamžiku nic příjemného. Ale pak v poho. několik dní jsem se na to připravoval a bylo to vidět (tedy slyšet). Stále však zjiš?uju, že lidé většinou mé koktání nevnímají do doby, než jim to sám řeknu - sami tvrdí, že si toho začínají více všímat, až je na to sám upozorním. Ale je mi jasné, že mám celkem leheí formu balbutismu. Tak držím všem palce, ať se v práci daří )

[elisa]

V Žitné jsem byla před osmi lety a musím říct, že mi to moc nepomohlo. Byla jsem tam na čtyři týdny, to ještě moje koktavost nebyla tak těžká jako dnes a je fakt, že jsem tam mluvila líp, ale přišlo mi, že to je jen díky tomu, že nemám okolo sebe žádné stresové situace. Jakmile jsem přijela domu a měla před někým mluvit, bylo to to samé jako předtím. Ale nikomu to pomoct muže, jen já asi nebyla ten případ
_________________
elisa

[Pavla]

Ahoj, no já jsem v Žitný taky byla, a upřímně mi to moc nepomohlo. Byla jsem tam 6 týdnu, každý den (myslím) jsem měla terapii, ale moc mi to nepomohlo. Možná to bylo taky proto, že jsem si postavila hlavu a odmítla jsem spolupracovat. Jo, tenkrát jsem byla pěkně hloupá. též už mám 6. rokem logopedku a díky ní mluvím mnohem lépe (tedy když nejsem ve stresu - to je potom martýrium ). Ale zpátky k Žitný, řekla bych, že to muže mít pouze krátkodobý efekt, po čase se to zase (tedy aspoň u mě to tak funguje) zhorší . Ale rozhodně všem držím palce, ať jim to pomůže.

[kate]

já v žitný pořád sem.

[kate]

léčebný pobyty jsou na houby. Scházení se s koktavými lidmi jednou za čas je lepší. (můj názor)

[Pavla]

Mám stejný názor, pobyty jsou na houby, nic neřeší. Ale setkávání balbutiku podle mi taky na řeč nemají valný vliv. Mužou se setkat lidé, kteří mají stejné problémy, rozumějí si, ale s řečí to nemá význam. Podle mi je nejlepší lék prostě se nebát a mluvit a mluvit a mluvit. Stoupnout si před skupinu lidí a prostě mluvit. Ten strach z řeči se po pár pokusech zmenší a bude se i mluvit mnohem líp. To je zase můj názor a vyzkoušený. u mě to zabralo, ale zase jenom na čas, pak se to vrátilo do starých kolejí

[kate]

chce to prostě na to nemyslet a mluvit. proč se tím podceňovat.

[Honza]

samozřejmě od těch setkání neočekáváme, že se tam "vyléčíme", že se nám po setkání bude mluvit líp. Není to nějaká náhražka logopeda. nemělo by to být ani o tom, abychom si tam navzájem vylejvali své problémy a spolu naříkali, jak to máme hrozný. To by pak asi vážně nemělo smysl.

samozřejmě má i svůj význam si o tom problému normálně popovídat s lidma, který ho taky mají, ale třeba pro mi to má mnohem větší význam v tom, že bavit se s balbutikem je tak trochu jako bavit se sám se sebou. Takže když dokážu normálně vést rozhovor s nějakým jiným balbutikem a je mi u toho dobře, tak to je vlastně tak trochu jako bych přijmul sám sebe a jako by mi můj problém vadil už o trochu miň. A o to přijetí smíření se s tim de u nás přece hlavně, ne?

Souhlasim s tim, že je potřeba mluvit, mluvit a chodit do nepříjemných situací. Ale zase tahle strategie muže být úplně k ničemu, pokud to člověka furt vnitoni štve a rve to nějak přes koleno. Ale i pro to "mluvit mluvit" jsou ty setkání docela dobrá věc. též jsme udělali na srazu takovej pokus, každý si připravil referátek a přednesl ho, myslim, že to mělo úspěch, tak to asi zopakujem.

Tak se na nás třeba přiite na chvilku podívat, rádi vás poznáme...

[stoupa]

samosebou, že se hned ne fleku nevyléčíme, jelikož se neznají příčiny vznuku koktavosti (mám na mysli v "lidským tili"). Já jsem u nich absolvoval tři týdny s tím, že intenzivní lečba by měla probíha tak 2 roky. Koktavost se mi zmiňnila a rozhodně mi pomohlo navození jak koktavost redukovat (cvičením by? nudná ale co se dá dělat). Za rok si klidně dám "opáeko" zase v Žitný ...